Skladová infrastruktura zahrnuje skladové budovy spolu s nezbytným vybavením. Aby fungovala efektivně a příznivě ovlivňovala pracovní výkonnost, musí být dobře organizovaná. Co to znamená? Základem dobré organizace skladového hospodářství je jeho co nejlepší přizpůsobení konkrétním potřebám podniku nebo externího zákazníka. Vhodně vybrané skladové budovy, správně zorganizovaná skladová infrastruktura a řada opatření souvisejících s optimalizací procesů mohou zlepšit rychlost toku informací a zefektivnit skladování.
Co je to skladová infrastruktura?
Skladová infrastruktura je součástí širší logistické infrastruktury, která zahrnuje řadu činností souvisejících s plánováním, řízením a realizací toku zboží. Je třeba zdůraznit, že skladovou infrastrukturu nelze posuzovat odděleně od ostatních složek logistiky, v rámci které se kromě skladování rozlišuje také externí přeprava spolu s nosiči, na nichž je zboží skladováno, obaly a informační struktura sloužící k řízení procesů (zařízení, software atd.). Součástí logistické infrastruktury, úzce spojené se skladovou, je také manipulační skladová infrastruktura, která se zaměřuje na vnitřní přepravu.
Hlavní prvky skladové infrastruktury
Skladová infrastruktura zahrnuje především skladové budovy a skladovací plochy určené k uskladnění zboží, jakož i široce pojaté skladové a bezpečnostní zařízení (např. protipožární zařízení nebo poplašná signalizace). Ve skutečnosti se jedná pouze o část celku, k němuž patří také řada otázek ovlivňujících kvalitu a efektivitu skladového hospodářství. Jedná se o:
- příjem zboží,
- přeprava a skladování zboží,
- kompletace objednávek,
- vydání zboží.
Je třeba zdůraznit, že správné skladování produktů zahrnuje také jejich evidenci a kontrolu, což rovněž tvoří součást skladové infrastruktury.
Rozdělení skladových budov
Jak je snadno patrné, skladová infrastruktura představuje mnohem více než jen budovy. To však neznamená, že objekty určené ke skladování jsou méně důležitým článkem logistických procesů, právě naopak. Při zvažování otázek souvisejících se zlepšením skladového hospodářství je třeba se seznámit také s rozmanitostí skladových objektů, mezi nimiž se rozlišují různé způsoby klasifikace v závislosti na významu určitých charakteristik. S ohledem na fyzikální vlastnosti skladovaných zboží se skladové budovy dělí na:
- skladující přepravní jednotky (např. palety),
- určené pro skladování sypkých materiálů (např. silo, otevřené nádrže, kontejnery),
- určené k skladování plynů a kapalin (např. uzavřené průmyslové nádrže),
- skladující materiály se zvláštními požadavky (např. nebezpečné nebo chemicky agresivní).
Další způsob rozdělení skladových budov zohledňuje výšku konstrukce. Rozlišují se přitom sklady s nízkým, středním a vysokým stropem. V prvních se zboží skladuje do výšky 4,2 m, ve druhých od 4,2 do 7,2 m a ve třetích od 7,2 do 25 m.
S ohledem na umístění, úlohu skladu v dodavatelském řetězci a jeho funkci lze skladové budovy rozdělit na:
- výrobní prostory, ve kterých se mezi jednotlivými fázemi výroby skladují materiály,
- distribuční, plnící funkci zásilkové nebo doručovací služby,
- překládkové, kde se zboží skladuje krátkodobě.
Dalším kritériem pro rozdělení může být stupeň automatizace skladu. V nemekanizovaných skladech se využívá výhradně lidská síla, v mechanizovaných pak manipulační prostředky (např. vozíky nebo jeřáby). V automatizovaných skladech zajišťují většinu operací roboti.
Jak zorganizovat skladovou infrastrukturu?
Vezmeme-li v úvahu jak samotný sklad chápaný jako objekt určený ke skladování zboží, tak i jeho vybavení, bezpečnost a činnosti související se skladováním materiálu, ukazuje se, že dobře naplánovaná skladová infrastruktura zahrnuje čtyři zóny:
- příjmovou zónu – prostor, který je ve srovnání se zbývající plochou skladu relativně malý. Tato zóna je určena k provozním činnostem, tedy k vykládce, třídění a identifikaci. Odtud se zboží předává do skladu,
- skladovací prostor – místo, které je nejčastěji vybaveno regály s jasným a jednoznačným označením a slouží k uskladnění zásob určitým způsobem,
- kompletační zónu – často spojenou se skladovací zónou. Zde dochází ke spojování jednotlivých jednotek do větší zásilky,
- výdejní zóna – místo, kde dochází ke shromažďování produktů, kontrole dokumentů a nakládce. Často je vybavena nakládací rampou.
Jak zvýšit efektivitu práce ve skladu?
Sklad není jen o budovách a procesech, ale také o lidech a zařízeních. Zvýšení pracovní efektivity proto může zahrnovat automatizaci určitých oblastí, které dosud obsluhovali lidé, ale také změny v organizaci práce zaměstnanců ve skladech. Základem těchto změn by vždy měla být analýza údajů týkajících se například délky cyklů, efektivity a nákladů. Tímto způsobem lze identifikovat oblasti vyžadující zlepšení a následně zavést optimalizace.
V případě lidské práce se nejčastěji týkají změn v organizaci, tedy provádění konkrétních činností a zvyšování kvalifikace. Dobrá znalost postupů a dovedností v oblasti obsluhy skladového vybavení umožňuje zaměstnancům efektivněji plnit své povinnosti. Příkladem může být školení v oblasti obsluhy vysokozdvižných vozíků, systémů řízení skladu a bezpečnostních postupů.
Je také dobré mít na paměti, že pokud jde o lidský faktor, je velmi důležitá motivace. Z dlouhodobého hlediska se vyplatí vytvořit pracovní atmosféru podporující produktivitu, uznávat úspěchy zaměstnanců a odměňovat je. Hodnotou může být vybudování kultury neustálého zlepšování, ve které jsou všichni členové týmu zapojeni do identifikace „úzkých míst“ a zavádění zlepšení.
